Kāśikāvṛttī1:
pathyādīnāṃ bhasaṃjñakānāṃ ṭeḥ lopo bhavati. pathaḥ. pathā. pathe. mathaḥ. mathā
See More
pathyādīnāṃ bhasaṃjñakānāṃ ṭeḥ lopo bhavati. pathaḥ. pathā. pathe. mathaḥ. mathā. mathe. ṛbhukṣaḥ.
ṛbhukṣā. ṛbhukṣe. sarvanāmasthāne ityanuvartamānam api virodhādiha na sambadhyate.
Kāśikāvṛttī2:
bhasya ṭer lopaḥ 7.1.88 pathyādīnāṃ bhasaṃjñakānāṃ ṭeḥ lopo bhavati. pathaḥ. pa
See More
bhasya ṭer lopaḥ 7.1.88 pathyādīnāṃ bhasaṃjñakānāṃ ṭeḥ lopo bhavati. pathaḥ. pathā. pathe. mathaḥ. mathā. mathe. ṛbhukṣaḥ. ṛbhukṣā. ṛbhukṣe. sarvanāmasthāne ityanuvartamānam api virodhādiha na sambadhyate.
Nyāsa2:
bhasya ṭerlopaḥ. , 7.1.88 "sarvanāmasthāne" ityādi. "yaci bham()&
See More
bhasya ṭerlopaḥ. , 7.1.88 "sarvanāmasthāne" ityādi. "yaci bham()" 1.4.18 pratyatra "svādiṣvasarvanāmasthāne" 1.4.17 ityataḥ "asarvanāmasthāne" ityanuvatrtamāne bhasaṃjñā vihitā, tatra yadi sarvanāmasthāne parataḥ pathyādīnāṃ ṭilopaḥ syāt(), tadā bhasaṃjñakāste na syuḥ, atha bhasaṃjñakāste syustadā sarvanāmasathānaṃ paraṃ tebyo na syāditi bhasaṃjñakānāṃ sarvanāmasthānasya ca sahānavasthānalakṣaṇo virodhaḥ. tasmādyadyapyuttarārthaṃ sarvanāmasthānagrahaṇamanuvatrtate, tathāpīha nābhisambadhyate॥
Laghusiddhāntakaumudī1:
bhasya pathyādeṣṭerlopaḥ. pathaḥ. pathā. pathibhyām.. evaṃ mathin, ṛbhukṣin.. Sū #298
Laghusiddhāntakaumudī2:
bhasya ṭerlopaḥ 298, 7.1.88 bhasya pathyādeṣṭerlopaḥ. pathaḥ. pathā. pathibhyām॥
See More
bhasya ṭerlopaḥ 298, 7.1.88 bhasya pathyādeṣṭerlopaḥ. pathaḥ. pathā. pathibhyām॥ evaṃ mathin, ṛbhukṣin॥
Bālamanoramā1:
evaṃ panthānaḥ. panthānam panthānau. śasādāvaci viśeṣamāha–bhasya ṭerlopaḥ. path
See More
evaṃ panthānaḥ. panthānam panthānau. śasādāvaci viśeṣamāha–bhasya ṭerlopaḥ. pathyāderiti.
pathimatyṛbhukṣāmityanuvartata iti bhāvaḥ. pathaḥ patheti. pathin as pathin ā iti sthite
ino lope rūpadvayamiti bhāvaḥ. pathibhyāmiti. nalope rūpam. ityādīti. pathibhiḥ. pathe.
pathibhyaḥ. pathaḥ pathoḥ pathām. pathi, pathoḥ pathiṣu. evaṃ manthā ṛbhukṣā iti. manthadaṇḍavācī
mathinśabdaḥ. tasya āttvam, attvaṃ , nthādeśaḥ, ṭilopaśca. manthāḥ manthānau
manthānaḥ. manthānam manthānau mathaḥ. mathā mathibhyām. mathe. mathaḥ mathoḥ methām. mathi. mathiṣu.
ṛbhukṣinśabdastu indravācī. tatra `tho nthaḥ' itivarjamāttvādi bhavati.
ṣātparatvāṇṇatvaṃ ca. ṛbhukṣāḥ ṛbhukṣāṇau ityādi. yattu atra panthānamātmana icchati
pathīyati. `supa ātmanaḥ kyac', `naḥ kye' iti padatvānnalopaḥ `ākṛtsārvadhātukayoḥ'
iti dīrghaḥ. `sanādyantāḥ' iti dhātutvam. tataḥ kvip. allopayalopau.
ekadeśavikṛtasyānanyatvāt `pathimathī'tyāttvaṃ, `tho nthaḥ'. tataḥ saṃyogapūrvatvānna
yaṇ. kintviyaṅeva. panthiyau. `bhasya ṭeklopaḥ' patha ityādi
prauḍhamanoramātattvabodhinyādāvuktam. tadetadanunāsikavidhau sati
pratipattilāghavāyā'nunāsikasyaiva uccāraṇe kārye tadanuccāraṇācchuddhasyaiva
vidhānamiti bhāṣyavirodhādupekṣyam. pathīyate kvipi hi īkārasya śuddhākārārthaṃ
anunāsikānuccāraṇasyāvaśyakatve tadasaṅgati spaṣṭaiva. tasmātpathīyateḥ
kvapo'nabhidhānamevocitamiti śabdenduśekhare spaṣṭam.prasaṅgādāha–striyāmiti.
su=śobhanaḥ panthā asyā iti bahuvrīhiḥ. `ṛnnebhyaḥ' iti ṅīp. `bhasya ṭerlopaḥ' iti
ino lopaḥ. supathīti rūpam. ṛkpūḥ'ityaptu na, `na pūjanāditi niṣedhāt. na caivamapi `na
pūjanāt' iti niṣedhasya ṣacaḥ prāgeva pravṛttervakṣyamāṇatvāt `inaḥ striyā'miti
kabdurvāra eveti vācyam, `yuvoranākau' ityatra supathīti bhāṣyaprayogeṇa tasyā
anityatvajñāpanāt. naca liṅgaviśiṣṭaparibhāṣayā `pathimathī'tyāttvaṃ tho nthaśca kuto
neti vācyaṃ, vibhaktau liṅgaviśiṣṭā'grahaṇāt. sumathī iti. su=śobhano manthā yasyā
iti vigrahaḥ. ṅībādi pūrvavat. anṛbhukṣī seneti. avidyamānaḥ ṛbhukṣā yasyā iti
vigrahaḥ. `naño'styarthānā'miti samāsaḥ. ṛbhukṣāḥ=svāmī. atha su=śobhanaḥ panthā asya
vanasyeti bahuvrīhau supathinśabdānnapuṃsakāt `svamornapuṃsakāt' iti sorluki
pratyayalakṣaṇamāśritya supparatvasattvāt `pathimathī'tyāttvamāśaṅkyāha–āttvaṃ
napuṃsake iti. sambuddhāviti. yadyapi bhāṣye napuṃsakānāmityeva paṭhitaṃ tathāpi he
carman he carmeti bhāṣye sambuddhāveva udāhmatatvāttanmātraviṣayatvamasyeti bhāvaḥ.
sambuddherlukā luptvātsaṃbuddhiparatvā'bhāvāt `na ṅisambuddhyoḥ' iti
niṣedhā'pravṛtternityaṃ nalopaprāptau vikalpārtho'yamārambhaḥ. nanu nalopapakṣe
`hyasvasya guṇaḥ' iti sambuddhau parato guṇe kartavye na `na lumate'ti
niṣedhasyā'nityatvāddhe vāre he vāri itivadguṇavikalpaḥ syādityata āha–nalopaḥ
subiti. dvivacane iti. supathinśabdādauṅaḥ śībhāve sati asarvanāmasthānatvena bhatvāt
`bhasya ṭerlopaḥ' iti ino lope supathīti rūpamityarthaḥ. śāviti.
supathinśabdājjaśśasoḥ śibhāve sati tasya sarvanāmasthānatvāt `ito't' ityattve,
`tho nthaḥ' iti thasya nthādeśe nāntatvāddīrghe supanthāni iti rūpamityarthaḥ.
Bālamanoramā2:
bhasya ṭerlopaḥ , 7.1.88 evaṃ panthānaḥ. panthānam panthānau. śasādāvaci viśeṣam
See More
bhasya ṭerlopaḥ , 7.1.88 evaṃ panthānaḥ. panthānam panthānau. śasādāvaci viśeṣamāha--bhasya ṭerlopaḥ. pathyāderiti. pathimatyṛbhukṣāmityanuvartata iti bhāvaḥ. pathaḥ patheti. pathin as pathin ā iti sthite ino lope rūpadvayamiti bhāvaḥ. pathibhyāmiti. nalope rūpam. ityādīti. pathibhiḥ. pathe. pathibhyaḥ. pathaḥ pathoḥ pathām. pathi, pathoḥ pathiṣu. evaṃ manthā ṛbhukṣā iti. manthadaṇḍavācī mathinśabdaḥ. tasya āttvam, attvaṃ , nthādeśaḥ, ṭilopaśca. manthāḥ manthānau manthānaḥ. manthānam manthānau mathaḥ. mathā mathibhyām. mathe. mathaḥ mathoḥ methām. mathi. mathiṣu. ṛbhukṣinśabdastu indravācī. tatra "tho nthaḥ" itivarjamāttvādi bhavati. ṣātparatvāṇṇatvaṃ ca. ṛbhukṣāḥ ṛbhukṣāṇau ityādi. yattu atra panthānamātmana icchati pathīyati. "supa ātmanaḥ kyac", "naḥ kye" iti padatvānnalopaḥ "ākṛtsārvadhātukayoḥ" iti dīrghaḥ. "sanādyantāḥ" iti dhātutvam. tataḥ kvip. allopayalopau. ekadeśavikṛtasyānanyatvāt "pathimathī"tyāttvaṃ, "tho nthaḥ". tataḥ saṃyogapūrvatvānna yaṇ. kintviyaṅeva. panthiyau. "bhasya ṭeklopaḥ" patha ityādi prauḍhamanoramātattvabodhinyādāvuktam. tadetadanunāsikavidhau sati pratipattilāghavāyā'nunāsikasyaiva uccāraṇe kārye tadanuccāraṇācchuddhasyaiva vidhānamiti bhāṣyavirodhādupekṣyam. pathīyate kvipi hi īkārasya śuddhākārārthaṃ anunāsikānuccāraṇasyāvaśyakatve tadasaṅgati spaṣṭaiva. tasmātpathīyateḥ kvapo'nabhidhānamevocitamiti śabdenduśekhare spaṣṭam.prasaṅgādāha--striyāmiti. su=śobhanaḥ panthā asyā iti bahuvrīhiḥ. "ṛnnebhyaḥ" iti ṅīp. "bhasya ṭerlopaḥ" iti ino lopaḥ. supathīti rūpam. ṛkpūḥ"ityaptu na, "na pūjanāditi niṣedhāt. na caivamapi "na pūjanāt" iti niṣedhasya ṣacaḥ prāgeva pravṛttervakṣyamāṇatvāt "inaḥ striyā"miti kabdurvāra eveti vācyam, "yuvoranākau" ityatra supathīti bhāṣyaprayogeṇa tasyā anityatvajñāpanāt. naca liṅgaviśiṣṭaparibhāṣayā "pathimathī"tyāttvaṃ tho nthaśca kuto neti vācyaṃ, vibhaktau liṅgaviśiṣṭā'grahaṇāt. sumathī iti. su=śobhano manthā yasyā iti vigrahaḥ. ṅībādi pūrvavat. anṛbhukṣī seneti. avidyamānaḥ ṛbhukṣā yasyā iti vigrahaḥ. "naño'styarthānā"miti samāsaḥ. ṛbhukṣāḥ=svāmī. atha su=śobhanaḥ panthā asya vanasyeti bahuvrīhau supathinśabdānnapuṃsakāt "svamornapuṃsakāt" iti sorluki pratyayalakṣaṇamāśritya supparatvasattvāt "pathimathī"tyāttvamāśaṅkyāha--āttvaṃ napuṃsake iti. sambuddhāviti. yadyapi bhāṣye napuṃsakānāmityeva paṭhitaṃ tathāpi he carman he carmeti bhāṣye sambuddhāveva udāhmatatvāttanmātraviṣayatvamasyeti bhāvaḥ. sambuddherlukā luptvātsaṃbuddhiparatvā'bhāvāt "na ṅisambuddhyoḥ" iti niṣedhā'pravṛtternityaṃ nalopaprāptau vikalpārtho'yamārambhaḥ. nanu nalopapakṣe "hyasvasya guṇaḥ" iti sambuddhau parato guṇe kartavye na "na lumate"ti niṣedhasyā'nityatvāddhe vāre he vāri itivadguṇavikalpaḥ syādityata āha--nalopaḥ subiti. dvivacane iti. supathinśabdādauṅaḥ śībhāve sati asarvanāmasthānatvena bhatvāt "bhasya ṭerlopaḥ" iti ino lope supathīti rūpamityarthaḥ. śāviti. supathinśabdājjaśśasoḥ śibhāve sati tasya sarvanāmasthānatvāt "ito't" ityattve, "tho nthaḥ" iti thasya nthādeśe nāntatvāddīrghe supanthāni iti rūpamityarthaḥ.
Tattvabodhinī1:
pathimathoriti. prasaṅgādāha–striyāmiti. nāntalakṣaṇa iti. `na pūjanā039;diti Sū #329
See More
pathimathoriti. prasaṅgādāha–striyāmiti. nāntalakṣaṇa iti. `na pūjanā'diti
niṣedhāt `ṛkpūrabdhū'rityapratyayo neti bhāvaḥ. supathīti. `inaḥ striyā'–miti
kaptu na kṛtaḥ, samāsāntavidheramanityatvāt. `yuvoranākā'viti sūtre `supathī'ti
bhāṣyācca. `na pūjanāṃ'diti niṣedhasya tu nāyaṃ viṣayaḥ'`ṣacaḥ prācīneṣveva saḥ'iti
vakṣyamāṇatvāt. `pathimathī tyātvaṃ tho nthaśca liṅgaviśiṣṭaparibhāṣayā prāptaṃ
vibhaktau liṅgaviśiṣṭā'grahaṇānna bhavati. atredaṃ bodhyam–panthānamātmana icchati
pathīyati. tataḥ kvip. allopayalopau. ekadeśavikṛtasyānanyatvāt `pathimathī'tyātvam.
`thoḥ nthaḥ'. panthāḥ. `ito'tsarvanāmasthāne'ityatvaṃ na bhavati. `ita'iti taparakaraṇāt.
`eranekācaḥ'iti yaṇaṃ bādhitvā paratvānnityatvācca–`tho nthaḥ'. saṃyogapūrvakatvānna
yaṇ. panthiyau. panthiyaḥ. panthiyam. panthiyau. `bhasya ṭeklopaḥ'. pathaḥ. pathā. pathībhyam.
pathībhirityādi. evaṃ mathīyateḥ kvipi tu–manthāḥṣa manthiyau. manthiyaḥ. ṛbhukṣāḥ.
ṛbhukṣiyau. ṛbhukṣiyaḥ. ityādi. etena `ito'tsarvanāmasthāne'ityatrasthāninyadeśe ca
taparakaraṇaṃ mukhasukhārthamiti haradattagranthaḥ prayuktaḥ. ādeśe taparakaraṇasyānāvaśyakatve'pi
sthāna#ini tu `panthiyau'ityādisiddhaye tasyāvaśyakatvāt. nanu
nalopasyā'siddhātvāt. `pathimathyṛbhukṣām—'iti nasyātve panthyāḥ, manthyāḥ,
ṛbhukṣyā ithyeva bhavitavyam, na tu `panthā'ityāditi cet. atrāhuḥ–
nalopasyāntarvartī subvimittam. ātvasya tu bahirvatrtī sup. pratyāsattyā
hi atra eka eva subnimittabhūtastatraiva `nalopaḥ supsvare'ti nalopasyāsiddhatvaṃ
nānyacatreti nātra nakārasyātvaṃ, kiṃ tvīkārasyeti.
Tattvabodhinī2:
bhasya ṭerlopaḥ 329, 7.1.88 pathimathoriti. prasaṅgādāha--striyāmiti. nāntalakṣa
See More
bhasya ṭerlopaḥ 329, 7.1.88 pathimathoriti. prasaṅgādāha--striyāmiti. nāntalakṣaṇa iti. "na pūjanā"diti niṣedhāt "ṛkpūrabdhū"rityapratyayo neti bhāvaḥ. supathīti. "inaḥ striyā"--miti kaptu na kṛtaḥ, samāsāntavidheramanityatvāt. "yuvoranākā"viti sūtre "supathī"ti bhāṣyācca. "na pūjanāṃ"diti niṣedhasya tu nāyaṃ viṣayaḥ""ṣacaḥ prācīneṣveva saḥ"iti vakṣyamāṇatvāt. "pathimathī tyātvaṃ tho nthaśca liṅgaviśiṣṭaparibhāṣayā prāptaṃ vibhaktau liṅgaviśiṣṭā'grahaṇānna bhavati. atredaṃ bodhyam--panthānamātmana icchati pathīyati. tataḥ kvip. allopayalopau. ekadeśavikṛtasyānanyatvāt "pathimathī"tyātvam. "thoḥ nthaḥ". panthāḥ. "ito'tsarvanāmasthāne"ityatvaṃ na bhavati. "ita"iti taparakaraṇāt. "eranekācaḥ"iti yaṇaṃ bādhitvā paratvānnityatvācca--"tho nthaḥ". saṃyogapūrvakatvānna yaṇ. panthiyau. panthiyaḥ. panthiyam. panthiyau. "bhasya ṭeklopaḥ". pathaḥ. pathā. pathībhyam. pathībhirityādi. evaṃ mathīyateḥ kvipi tu--manthāḥṣa manthiyau. manthiyaḥ. ṛbhukṣāḥ. ṛbhukṣiyau. ṛbhukṣiyaḥ. ityādi. etena "ito'tsarvanāmasthāne"ityatrasthāninyadeśe ca taparakaraṇaṃ mukhasukhārthamiti haradattagranthaḥ prayuktaḥ. ādeśe taparakaraṇasyānāvaśyakatve'pi sthāna#ini tu "panthiyau"ityādisiddhaye tasyāvaśyakatvāt. nanu nalopasyā'siddhātvāt. "pathimathyṛbhukṣām---"iti nasyātve panthyāḥ, manthyāḥ, ṛbhukṣyā ithyeva bhavitavyam, na tu "panthā"ityāditi cet. atrāhuḥ--nalopasyāntarvartī subvimittam. ātvasya tu bahirvatrtī sup. pratyāsattyā hi atra eka eva subnimittabhūtastatraiva "nalopaḥ supsvare"ti nalopasyāsiddhatvaṃ nānyacatreti nātra nakārasyātvaṃ, kiṃ tvīkārasyeti.
1.Source: Arsha Vidya Gurukulam
2.Source: Sanskrit Documents